S rostoucím důrazem na udržitelnost se postupně mění i architektura. Ve snaze stavět šetrněji a ohleduplněji se na scénu dostávají revoluční návrhy staveb. K těm patří také návrh mrakodrapu ze stromů, který nedávno zabodoval v soutěži o nejudržitelnější design výškové budovy.
Navzdory moderním technologiím a pokrokovým stavebním postupům, které má stavební sektor k dispozici, se návrh výškové budovy Living Skyscraper zdá mnohým dost obtížně realizovatelný. Porotci ze soutěže eVolo Skyscraper Competition, kteří od roku 2006 oceňují nejudržitelnější návrhy mrakodrapů, to ale vidí jinak. I proto vyhlásili design mrakodrapu ze stromů z dílny jistého ukrajinského ateliéru za vítěze aktuálního ročníku. Tomu se podařilo zabodovat v konkurenci 500 dalších návrhů, které by mohly měnit města a zastavěné čtvrti v nich na čistší a šetrnější.
Živý mrakodrap pro New York
Unikátní mrakodrap byl navržen pro město New York, kde by plnil praktickou i estetickou funkci. Jak už napovídá samotný název Living Skyscraper, jedná se o živý mrakodrap, jehož kompozice sestává z živých materiálů. V tomto případě jde o stromy, které se rozrostou do podoby imitující řádnou výškovou budovu. Právě způsob „realizace“ takové živé stavby se stal otazníkem, pro který je návrh mnohými považován za nerealizovatelný.
Realizace živého mrakodrapu:
- k realizaci budovy poslouží geneticky modifikované stromy
- stromy se vysadí do speciálně upraveného půdního podkladu
- větve stromů budou vytvářet jednotlivá patra objektu
- pro formování podoby mrakodrapu poslouží genetická úprava
- každý ze stromů má disponovat tvrdým a odolným dřevem
- růstu živého mrakodrapu pomohou speciální zavlažovací systémy
„Výstavba“ potrvá až 15 let
Způsob, jakým má „výstavba“ výškové budovy probíhat, výrazně prodlouží realizaci. Přestože geneticky modifikované stromy dokáží růst poměrně rychle, autoři návrhu odhadují dobu realizace na 15 let. Předběžná výše investice zatím zveřejněna nebyla, ale revoluční způsob „výstavby“ nebude levnou záležitostí. Právě na vysoké finanční náklady a množství vody potřebné pro zavlažování mrakodrapu upozorňují i kritici, kteří kvůli těmto důvodům považují projekt za opak udržitelnosti.
